Tento výlet nás zavede na Pustevny, odkud pak procházkou dojdeme k našemu cílovému bodu – hoře Radhošť. Cestou si prohlédneme i sochu Radegasta.
Zastávka č. 1: Pustevny
Z horní Bečvy se přes prostřední Bečvu vydáme na Pustevny, které jsou vzdálené necelých 15 km. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších lyžařských oblastí v Beskydech. V letním období je zde mnoho turistických atrakcí, které přímo vybízejí k jejich návštěvě. Nemusíte se bát, v zimě se tu také nudit nebudete.
Na Pustevnách se nacházejí dvě historické stavby Maměnka a Libušín z roku 1894, které byly navrženy architektem Dušanem Jurkovičem ve stylu lidové secese. Interiéru se věnovali malíři Mikoláš Aleš a Karel Štapfer. Bohužel Libušín v roce 2014 vyhořel a dnes je na něj pořádána veřejná sbírka. Pustevny se dále mohou pyšnit i pseudokrasovou jeskyni Cyrilka, jejíž délka chodeb dosahuje vzdálenosti 552 metrů a svou délkou je nejdelší na Moravě a druhou nejdelší v České republice. Bohužel je jeskyně momentálně uzavřena z důvodu pohybu skalních bloků. Dále zde můžeme vidět dřevěnou valašskou zvoničku navrženou taktéž p. Jurkovičem. Celý areál Pusteven byl po rekonstrukci prohlášen za národní kulturní památku.
Ze zajímavosti, název Pustevny vznikl kvůli tomu, že zde dříve byla postavena poustevna pro poustevníky. Tím posledním poustevníkem byl údajně Felix, který zemřel roku 1784.
Zastávka č. 2: Socha Radegast
Pokud se z Pusteven vydáme na západ po modré Naučné stezce Radegast, tak se po necelém 1,5 km ocitneme u sochy Radegasta. Po této cestě můžeme narazit na 2 vyhlídková místa, odkud se nám vyskytne pohled na rozmanitou krajinu. Jedním z těcht míst je vyhlídkový altán Cyrilka, tkerý byl postaven roku 1894.
Radegast byl pohanský bůh pohostinnosti, úrody a plodnosti. Právě jeho sídlo se podle pověsti nacházelo na posvátné hoře Radhošt. Podle legendy nechali v 9. století věrozvěsti Konstantin a Metoděj tuto sochu odstranit a za autora současné podoby je považován frenštátský rodák Albín Poláček. Socha, vyrobená v roce 1930 nebyla schopna dostatečně odolávat povětrnostním podmínkám, a tak byla v roce 1998 vyměněna za sochu ze žuly. Za návrháře repliky je považován sochař Miroslav Machala a kameníci Jan Sobek a Miroslav Zubíček.
Zastávka č. 3: Hora Radhošť a kaple sv. Cyrila a Metoděje
Po prohlédnutí sochy Radegasta budeme pokračovat dále po modrém značení a asi po 2,5 km dorazíme na naší cílovou zastávku – vrchol Radhošť. I po této cestě narazíme na 2 překránsé vyhlídky, které určitě stojí za to navštívit. Na vrcholu Radhoště (1129 m n.m.) nás přivítá kostel sv. Cyrila a Metoděje, který byl navržen architektem Skibiňským a dostaven a vysvěcen roku 1898. Samotná stavba trvala 2 roky. Vlastní kaple je postavena z kamene v románsko-byzantském stylu. Tato kaple je nejvýše položený chrám v České republice. V kapli je na památku uchována bronzová deska z návštěvy tehdejšího prezidenta republiky T. G. Masaryka (1928). V roce 1868 byl z této hory odvezen jeden ze základních kamenů pro stavbu Národního divadla v Praze. Před kaplí můžeme nalézt sousoší obou věrozvěstů z roku 1931, které jsou dílem Albína Poláška. Tato socha měří 2,6 m, váží přibližně 800 kg a je zhotovena z broznu. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2000 a došlo ke zrekonstruování celé zvonice.
Celá turistická trasa má délku 8 km a poskytne vám překrásné výhledy na beskydské panorama. Připravte se na pohled, který vám odhalí nádheru Moravskoslezských Beskyd, malých Fater, Západních Tater a Javorníků.Cesta je celkem zpevněná a hezky přístupná a doporučuje se i pro sportovní kočárky, ale samozřejmě doporučuji si případné potřebné informace zjistit na informačních centrech.